INFO PRO LGBT+

Jsme LGBT+ přátelská sociální služba, která respektuje všechny osoby a jejich práva. Pomáháme nést příběhy klientů a klientek a doprovázíme je procesem, který si v životě volí sami. Jsme rádi*y, že se na tom můžeme podílet a přispět naší odborností. Měníme společenské povědomí a to tím, že přinášíme informace a pomoc queer lidem. Také však objasňujeme předsudky a nedorozumění, které v této oblasti panují. Věříme, že i další a jiné sociální služby budou také LGBT+ přátelské, což jednoho dne bude završeno společenskou změnou, minimálně však uznáním manželství pro všechny.

Vše se děje odborně tzv.: kulturně kompetentní péčí. Souborem odborných znalostí a dovedností, jak přistupovat ke queer klientele, tak, aby se cítili v bezpečí. Mohli být také sami sebou a mohli žít svůj život v co nejvyšší možné míře tak, jak sami chtějí, a zároveň nemuseli mít obavy z odsouzení či nepřijetí. Součástí toho je i minimalizace vnitřních překážek samotných klientek a klientů, ale také pracovníků a pracovnic poradny. Pracujeme však také na tom, aby rovná práva měli/y i naši zaměstnanci a zaměstnankyně (např. placené volno při narození dítěte, den volna na registrované partnerství apod.).

S čím poradna může pomoc?

Poradna poskytuje poradenství v oblastech souvisejících se specificky života LGBT+ osob. Jedná se nejčastěji o poradenství ve vztahu se vznikem, rozpadem registrovaných partnerství a duhových rodin., rodičovství a majetku.

Co jsme dosud v poradně řešily*i?

Jedna osoba z páru je českým občanem a v zahraniční s jinou osobou vstoupili do stejnopohlavního manželství. Nyní poptávají informaci, zda je možné si nechat toto manželství uznat i v ČR. Aktuálně je u nás v ČR možné zahraniční stejnopohlavní sňatek uznat jako registrované partnerství a zápis provádí zvláštní matrika v Brně: https://www.brno-stred.cz/urad-mc/zivotni-situace/matrika/zvlastni-matrika

Zaznívaly dosud i dotazy, zda když se stejnopohlavní páry registrují v Česku, zda je možné změnit si příjmení. Legislativa se v tomto tématu chová tak, že změna jména sice není automatická, jako u uzavírání manželství, ale můžete podat na matriku žádost o změnu příjmení na příjmení partnera/partnerky. Zaplatíte však poplatek za správní řízení a to 1.000,-Kč.

V praktickém světě jsme pak řešili*y situaci, kdy stejnopohlavní rodiče chtějí zajistit záležitosti týkající se jejich často nemocného syna. Je jasné, že biologická matka, která je zapsána v rodném listě tuto možnost má ze zákona. Druhá, sociální matka si tedy v poradně vyhotovila dokument pro péči již narozeného syna a následně byl dokument a podpis obou matek úředně ověřen. Je to jakýsi souhlas biologického rodiče se zdravotnickými úkony. Nezaručí to sice právo na informace a péči, neboť vždy závisí na konkrétním pracovníkovi/pracovnici nemocnice, kliniky, obecního úřadu apod., ale alespoň je možné se prokázat dokumentem, který jasně sděluje přání stejnopohlavních rodičů – sdělení biologického rodiče.

Co se týká úmrtí partnera nebo partnerky, tak aktuální stav v ČR je takový, že registrovaným partnerům po úmrtí jednoho z nich, nevzniká nárok na vdovský/vdovecký důchod, a to se týká i případných nedoplatků na invalidním a jiném důchodu. V otázce dědictví mezi rodinnými příslušníky pak ten, kdo je v registrovaném partnerství zajistí, aby partner nebo partnerka zdědil/a majetek. Pokud je v partnerství i dítě nebo děti, doporučujeme sepsat závěť u advokáta*tky nebo notáře*ky (ta se dá kdykoliv změnit, nahradit nebo odvolat). Výhodou závěti u notáře*řky a advokáta*tky je skutečnost, že se neztratí, nezničí, ani ji nikdo nezatají. Závěť takto sepsaná je zapsána do seznamu závětí, do kterého může nahlížet další notář*ka, který vyřizuje pak případnou pozůstalost.

Stejnopohlavní páry stejně jako manželé občas svůj svazek chtějí ukončit. U registrovaných partnerů a partnerek končí zrušením asi 30% z nich (dle ČSÚ). Co se pak týká zrušení registrovaného partnerství, pak o tomto rozhoduje místně příslušný soud. Při registraci nevzniká společného jmění, jak jej známe u heterosexuálních párů, a tedy soud pak následně ruší partnerství, ale majetek se nijak nevypořádává. Toho se týká případná péče a výživné pro děti v takovém partnerství, avšak v takovém případě je nutné podat oddělený Návrh na péči o děti.

VE SVĚTĚ

Dokumentární série Trans* nabízí pohled do života transgender lidí a těch, kteří se vymykají standardním pohlavním rolím. Jak žijí? Co je pálí? Jaký je jejich pohled na celou problematiku? Jeden díl. Jeden portrét člověka s jiným přístupem k ''pohlaví'', 25.9.2022 https://www.stream.cz/trans

Česká televize uvádí nový dokumentární seriál V JINÉM TĚLE. Ten vypráví o lidech, kteří se rozhodli pro změnu pohlaví a měli odvahu o tom mluvit, 5.9.2022 https://www.ceskatelevize.cz/porady/13074681413-v-jinem-tele/,

České dráhy v nové kampani propagují možnost cestovat do blízkého zahraničí. V čerstvém spotu rodina s dcerou vyjíždí k Balatonu. A v jídelním voze se seznamují s partnerkou své dcery Petrou. Jde pravděpodobně o první reklamu české státní firmy, kde pozitivně vystupuje LGBT komunita. RESPEKT, č.35, 29.8.-4.9.2022, strana 6 Video zde: https://havas.cz/cesko-do-toho/s-ceskymi-drahami-na-dovolenou-k-balatonu/

Začal 12. ročník Prague Pride. Jeden z největších multižánrových lidskoprávních festivalů ve Střední a Východní Evropě, 9.8.2022, https://diverzita.cz/en/aktualita/zacal-12-rocnik-prague-pride-jeden-z-nejvetsich-multizanrovych-lidskopravnich-festivalu-ve-stredni-a-vychodni-evrope

Sdílené příběhy ze současnosti a hlavně z českého prostředí si Filip Titlbach, moderátor podcastu Studio N a vyoutovaný gay, prý chtěl přečíst už dávno. Jenomže na tuzemském trhu žádné nenašel. Irozhlas 6.8.2022, https://www.irozhlas.cz/zivotni-styl/spolecnost/filip-titlbach-byli-jsme-tu-vzdycky-queer-lgbtq_2208061000_kac

Pokud si chce transgender osoba v Česku nechat úředně změnit pohlaví, musí podstoupit operaci a s ní spojenou kastraci. Ačkoliv to Evropský soud pro lidská práva považuje za nepřípustné, Česko zůstává jednou z mála evropských zemí, kde tato povinnost platí. Problémem se hodlá zabývat ministerstvo spravedlnosti, část poslanců mezitím připravuje změnu zákona, která by tuto praxi zrušila. Aktuálně 21.5.2022, https://zpravy.aktualne.cz/domaci/transgender-kastrace-v-cesku/r~1087fc18cac711ecabca0cc47ab5f122/

Sledujte a poslouchejte PŘES PRÁH o manželství pro gay a lesbické páry, www.jsmefer.cz, 23.3.2022 https://www.jsmefer.cz/spoustime_pres_prah

SLOVNÍČEK POJMŮ

ALLY – příznivce*kyně, podporovatel*ka LGBT+ osoby či komunity

AROMANTIK*ČKA (TAKÉ ZKRÁCENĚ ARO) – romantická orientace vyznačující se nepřítomností romantické přitažlivosti k ostatním

ASEXUÁL*KA – člověk, co necítí potřebu sexu nebo ho ostatní lidé sexuálně nepřitahují

BIFOBIE – diskriminace, odpor nebo iracionální strach z bisexuality či bisexuálních osob

BISEXUÁL*KA (TAKÉ ZKRÁCENĚ BI) – člověk, kterého přitahují ženy i muži, ale ne nutně stejným způsobem nebo stejně intenzivně

CIS(GENDER) OSOBA – osoba, jejíž genderová identita je v souladu s tím, jaké pohlaví jí připsali po narození (např. osoba, kterou po narození označili jako muže a která se cítí jako muž, je cis muž)

CISSEXISMUS (TAKÉ CISGENDERISMUS, CISNORMATIVITA) – systém názorů a přesvědčení, že normální, přirozená a jediná akceptovatelná genderová identita (projev, tělesné charakteristiky atd.) je buď mužská, nebo ženská, tedy cisgender

COMING OUT – z ang. coming out of the closet; proces uvědomování si své sexuální orientace nebo genderové identity a sdílení informace o této skutečnosti s okolím; vnitřní coming out – člověk rozpoznává svou orientaci či identitu; vnější coming out – člověk se svěřuje se svou orientací či identitou druhým

CROSSDRESSING (CD) – akt oblékání oděvu, který je v dané společnosti tradičně přiřazován opačnému pohlaví, osoba praktikující crossdressing se nazývá crossdresser; crossdressing je praktikován lidmi bez ohledu na genderovou identitu a sexuální orientaci

DRAG – jedna z forem umělecké prezentace, kdy se muži (drag queens) i ženy (drag kings) bez ohledu na svou sexuální orientaci stylizují do dané genderové role za pomoci často zvýrazněných až parodovaných atributů přiřazovaných tradičně danému pohlaví

DYSFORIE – negativní pocity, které vyvolávají určité tělesné vlastnosti, jež nejsou v souladu s pociťovaným rodem člověka, většina trans lidí pociťuje různě silnou dysforii

FEMININITA – soubor atributů, chování a očekávání, které jsou ve společnosti spojovány s rolí dívky či ženy, nemusí souviset s biologickým pohlavím

GATEKEEPING – jakékoli podmínky, které zejména transgender a nebinárním lidem omezují přístup ke zdrojům; často se používá v souvislosti s tranzicí, kdy člověk musí splnit přísné formální požadavky, aby byla tranzice lékařsky nebo právně uznána

GAY – muž, kterého přitahují (sexuálně či romanticky) muži

GENDER (ROD) – sociální role, se kterou se lidé identifikují na základě své genderové identity; jde o sociální konstrukt, ke kterému se pojí určité atributy související se vzhledem (volba oblečení, barev, líčení, doplňků atd.), chováním nebo očekáváními ze strany společnosti, liší se historicky a geograficky

GENDEROVÁ IDENTITA – pociťovaná příslušnost k určitému pohlaví, případně absence této příslušnosti, nemusí souviset s pohlavím připsaným po narození

GENDEROVĚ NEKONFORMNÍ OSOBA – je taková, jejíž genderový projev zcela nenaplňuje očekávání, které se váže k ženské či mužské roli ve společnosti

GENDEROVÝ PROJEV (GENDER EXPRESSION) – vnější charakteristiky a chování, kterými se lidé prezentují před okolím (oblečení, řeč, účes, gesta, koníčky atd.) v rámci kategorií femininita vs. maskulinita v daném socio- -kulturním kontextu

GSRD (GENDER, SEXUAL, AND RELATIONSHIP DIVERSITY) – genderová, sexuální a vztahová diverzita; novější a inkluzivnější alternativa ke zkratce LGBT+

HETERONORMATIVITA – předpoklad, že všichni jsou heterosexuální, že jen heterosexualita je normální sexuální a citová orientace a implicitně tedy že heterosexualita je nadřazená ostatním sexuálním preferencím, heteronormativní kultura podporuje prostředí, kde jsou LGBTQ lidé diskriminováni

HETEROSEXUALITA – sexuální a citová orientace projevující se v sexuální a partnerské preferenci osob opačného pohlaví

HETEROSEXISMUS – systém názorů a přesvědčení, že jediným normálním, přirozeným a akceptovatelným eroticko-sexuálním vztahem je vztah muže a ženy

HOMOFOBIE – zastřešující termín, kterým se označuje diskriminace, odpor nebo iracionální strach z jiné než heterosexuální orientace či neheterosexuálně zaměřených osob; institucionalizovaná homofobie – např. státem či náboženskými organizacemi podporovaná homofobie; internalizovaná homofobie – zvnitřnění negativních postojů a zkušeností u neheterosexuálně orientovaných osob

HOMOPARENTÁLNÍ RODINA – rodina, ve které rodičovské role zastávají dvě ženy nebo dva muži, lidově také občas označovaná jako „duhová rodina“. V rámci homoparentální rodiny se rozlišuje zákonný rodič (zákonem uznaný rodič dítěte, např. biologická matka, biologický otec, nebo ten muž*ta žena, který*která dítě osvojil*a jako jednotlivec) a sociální rodič (ten z páru, který dítě sice také vychovává a dítě ho vnímá jako rodiče, ale zákonem jako rodič uznaný není; občas také označován jako „faktický rodič“)

HOMOSEXUALITA – sexuální a citová orientace projevující se v sexuální a partnerské preferenci osob stejného pohlaví; v dnešní době již překonaný termín, proto je lépe hovořit o „gayích a lesbách“, „sexuální menšině“, „stejnopohlavní dvojici/partnerech“ (toto vymezení doporučuje i Výbor pro sexuální menšiny Rady vlády ČR pro lidská práva)

INTERSEKCIONALITA – teorie, podle které různé stránky lidské existence jako např. gender, etnicita nebo sexuální orientace spolu interagují a jsou vzájemně propojené, takže když klademe důraz jen na jeden aspekt člověka, ztrácíme kompletní obrázek o jeho životní zkušenosti

INTERSEX OSOBA – zastřešující termín označující osobu, jejíž pohlavní znaky (chromozomy, gonády, hladiny pohlavních hormonů) nejsou typicky mužské ani ženské; není vhodné v tomto kontextu používat pojem intersexualita/intersexuál*ka, protože se nejedná o variantu sexuální orientace nebo identity, pojem je odvozený od slova „sex“, česky pohlaví, nikoliv od slova sexualita

KONVERZNÍ TERAPIE (TAKÉ REPARATIVNÍ TERAPIE) – snaha o změnu („vyléčení“) menšinové sexuální orientace a někdy i genderové identity vycházející často z přesvědčení, že pouze heterosexualita je normální zdravá sexuální orientace a ostatní varianty jsou duševní porucha, v praxi se však ukazuje obvykle jako neúčinná až škodlivá a přispívá ke stigmatizaci gayů a leseb

LESBA – žena, kterou přitahují (sexuálně či romanticky) ženy

LGBT+ – zkratka zastřešující osoby nevětšinové sexuální orientace nebo genderové identity, přičemž L = lesby, G = gayové, B = bisexuální osoby a T = transgender osoby, někdy je možné se setkat i s dalšími písmeny v rámci této zkratky, které zde reprezentuje + (nejčastěji např. Q jako queer, I jako intersex osoby, A jako asexuální nebo aromantické osoby)

MASKULINITA – soubor atributů, chování a očekávání, které jsou ve společnosti spojovány s rolí chlapce či muže, nemusí souviset s biologickým pohlavím

MISGENDERING – když se v případě trans či osob v rámci genderové diverzity použije špatných zájmen nebo nevhodného oslovení; může jít o důsledek omylu, lhostejnosti, nebo záměrné snahy urazit, tj. jde o projev transfobie; je spojeno s pojmem deadnaming (nevhodné užití starého jména většinou u trans člověka)

MUŽI, KTEŘÍ MAJÍ SEX S MUŽI (MSM) – muži, kteří provozují sex s osobami stejného pohlaví, ale neoznačují se nutně jako gayové nebo bisexuálové

POHLAVÍ – biologická kategorie, na jejímž základě jsou lidé podle fyzických znaků při narození tradičně označováni za ženy, nebo muže

POLYAMORIE – druh nemonogamního soužití založený na toleranci a akceptaci dalších vztahů

PŘEDSUDEK – emočně zabarvený úsudek, který není založen na spolehlivém poznání, ale na pouhém mínění či předpokladu, obvykle vychází ze stereotypů, neoprávněného zobecnění nebo zjednodušení zkušenosti

QUEER – zastřešující výraz pro osoby menšinové sexuální orientace či genderové identity, původně to bylo pejorativní označení leseb a gayů, některými lidmi je tento termín vnímán stále jako urážlivý a homofobní

SEXUÁLNÍ ORIENTACE (TAKÉ SEXUÁLNÍ ZAMĚŘENÍ, SEXUÁLNÍ PREFERENCE, EROTICKÉ ZAMĚŘENÍ, EROTICKÁ PREFERENCE) – zaměření citové a sexuální náklonnosti k druhým lidem; romantická orientace je zaměření romantické (vztahové) náklonnosti k druhým lidem; sexuální a romantická orientace bývají obvykle v souladu, ale nemusí tomu tak být vždy

TICHÝ (SPOLEČENSKY NEUZNANÝ) ZÁRMUTEK – ztráta blízké osoby nebo zvířete, kterou společnost neuznává nebo nerozpoznává

TRANS(GENDER) MUŽ (TAKÉ TRANSMASKULINNÍOSOBA) – muž, co se narodil s pohlavními znaky připisovanými ženám a který se neztotožňuje s rolí, jež mu na jejich základě byla přisouzena; trans muži se někdy označují termínem FtM (Female to Male) nebo AFAB (assigned female at birth)

TRANS(GENDER) OSOBA – osoba, jejíž rod se neshoduje s tím, jak ji označili po narození; pojmy trans (transgender) jsou přídavná jména

TRANS(GENDER) ŽENA (TAKÉ TRANSFEMININNÍ OSOBA) – žena, co se narodila s pohlavními znaky připisovanými mužům a která se neztotožňuje s rolí, jež jí na jejich základě byla přisouzena; trans ženy se někdy označují termínem MtF (Male to Female) nebo AMAB (assigned male at birth)

TRANSFOBIE – diskriminace, odpor nebo iracionální strach z jiné než cisgender identity či osob v rámci genderové diverzity

TRANSSEXUÁL – zastaralý pojem, který se váže k diagnóze, navíc genderová identita nesouvisí se sexualitou

TRANZICE – proces nabývání vizuálních a tělesných charakteristik a so - ciální role, která je v souladu s genderovou identitou člověka, přičemž rozlišujeme: FYZICKOU TRANZICI, která může zahrnovat hormonální terapii (HRT), chirurgické změny nebo různé jiné úpravy zevnějšku (např. laserové odstraňování vousů) ÚŘEDNÍ TRANZICI – změna označení genderu, jména, rodného čísla v dokladech a jiných úředních dokumentech SOCIÁLNÍ TRANZICI – život v rámci pociťované sociální role

TRAVESTI UMĚLEC*UMĚLKYNĚ – člověk, který se převléká do šatů obecně přisuzovaných opačnému pohlaví za účelem uměleckého vystoupení, v rámci kterého předvádí či paroduje známé umělkyně*umělce; občas se zaměňuje s pojem transvestitismus, kde však jde o převlékání se do šatů opačného pohlaví za účelem vlastního potěšení

TŘETÍ POHLAVÍ – genderová kategorie existující v některých společnostech, které rozeznávají více než dva rody

Zdroj: Prague Pride z.s., www.praguepride.cz

KONTAKTY LGBT+

VYHLEDÁVAČ PÉČE: http://lgbt-zdravi.cz/

Gay Valach, http://valach.org, Parta přátel pořádající občas výlet nebo posezení.

Jsme fér, www.jsmefer.cz, Iniciativa, která usiluje o úplné zrovnoprávnění LGBT lidí v Česku (manželství pro všechny).

Kluci z Vysočiny, http://sweb.cz/kluci.vysocina, Neformální spolek pořádající občasné společné akce.

Lesba Zlín, http://holkyzlin.estranky.cz/, Občasné přednášky a akce.

Logos, http://www.logoscr.cz/mistni-skupiny/Ostrava, Ekumenické společenství věřících leseb, gayů, bisexuálů, transgender a queer lidí a jejich rodin a přátel (Praha, Brno, Ostrava).

Moravskoslezští Medvědi, https://sites.google.com/view/bearsofostrava/%C3%BAvod?pli=1

Mezipatra, https://www.mezipatra.cz/program/mezipatra-na-skolach.html,Už několik let Mezipatra pořádají filmové projekce spojené se vzdělávacími besedami pro žáky osmých a devátých tříd základních škol a studenty středních škol.

Ollove, http://ollove.cz/, Široká škála společenských i osvětových aktiv pro vytvoření otevřené a tolerantní společnosti.

Ostravský Prajd, www.ostravskyprajd.cz, Organizace průvodu rovnosti a další kulturní a vzdělávací akce v Ostravě, a to jak v letním prajdovém týdnu, tak v průběhu celého roku. Usilují o práva LGBT+ komunity a queer angažovanost v regionu.

#Ozvi se, https://praguepride.cz/cs/ozvi-se/, Projekt #ozvise vznikl za účelem pomoci obětem předsudečného násilí, upozornit na potřebu útoky hlásit a informovat oběti o možné formě pomoci a podpory ze strany státu.

Pečovatelská služba Rokytnice v Orlických horách, https://ps.rokytnicevoh.cz/, Pečovatelská služba Rokytnice v Orlických horách plně respektuje lidi s neheterosexuální orientací, bez předsudků pracuje s LGBT*tématy ve prospěch svých uživatelů a uživatelek.

Prague Pride, www.praguepride.cz, Organizace, pro kterou je na prvním místě člověk a jeho lidská důstojnost. Respekt a rozmanitost jsou jejich základní hodnoty. Věří v demokracii a právní stát založený na úctě k lidským právům. Jejich posláním je utvářet respektující a bezpečné prostředí, ve kterém mohu být LGBT+ lidé sami sebou.

Proud, www.proud.cz, Platforma pro rovnoprávnost, uznání a diverzitu.

Queer Geografy, https://www.queergeography.cz/, Kvalitní a ověřitelné informace, které se týkají společenské stránky lidské sexuality či problematiky související s genderovou rozmanitostí.

Queer psychologie, https://www.queerpsychologie.cz/ Odborníci a odbornice z oblasti psychologie, kterým není lhostejná současná situace v oblasti péče o duševní zdraví queer osob (materiály a odkazy k dobré praxi s genderově, sexuálně a vztahově rozmanitými lidmi).

S barvouven, www.sbarvouven.cz, Web je snadnou cestou, jak poskytnout všem zájemcům bez rozdílu informace o coming outu a přímo je spojit s těmi, s nimiž si chtějí popovídat.

sLez Grrls, http://slezgirls.estranky.cz, Moravskoslezská komunita lesbických žen a dívek.

Stud, www.stud.cz, Působit ve prospěch gay, lesbické, bisexuální a transgender minority a usilují o její plné právní i faktické zrovnoprávnění s ostatními členy společnosti; primárně orientuje na práci s mládeží, aby usnadnil proces vyrovnání se s vlastní sexuální orientací.

Transparent, www.jsmetransparent.cz, Usiluje o prosazování práv a pozitivních společenských změn ve prospěch transgender, nebinárních a intersex osob (jak na společenské, tak legislativní úrovni)

Ušáčkův svět, http://usacek.eu/, Neformální spolek kamarádů pořádající výlety, tábory ad.

Život 90, https://www.zivot90.cz/cs, První proseniorská organizace v ČR, která se pod vedením J. Lormana systematicky věnuje také skupině LGBT+ a naplňuje motto: "S námi sami sebou."

DUHOVÁ RODINA

Častou výhradou odpůrců rovnosti manželství je argument požadující zachování nerovnoprávnosti rodičovských práv, tj. například nepřiznání práva na společnou adopci či nepovolení práva na zapsání obou rodičů dětí vychovávaných v párech stejného pohlaví v rámci takzvané homoparentální rodiny (Polášková, 2009; Sloboda, 2016; Sokolová, 2013).

Pokud například v lesbickém páru, dvě matky vychovávají společně dvě děti, z nichž každé je biologickým dítětem jedné z nich, pak obě děti mají jednu biologickou matku a jednu sociální matku, fakticky tedy dvě matky. Z pohledu práva však dítě v homoparentální rodině doposud nemůže vytvářet právní vztah ke své sociální matce. V rodině, ve které si manželský pár dítě osvojil v procesu adopce, pak oba rovněž figurují jako sociální rodiče, avšak v tomto případě zákon právo dítěte na oba rodiče rozpoznává. Podobně pak v současnosti registrovaný gay pár nemůže společně požádat o adopci dítěte, neboť zákon takové páry doposud nepovažuje za oprávněné.

Po 10 let (2006 – 2016) v Česku existovala paradoxní situace, kdy o individuální adopci sice mohla jakákoliv způsobilá osoba žádat, avšak nikoliv pokud vstoupila do registrovaného partnerství a stala se „registrovanou“, v této situaci jí bylo toto právo odebráno. V usnesení z roku 2016 Ústavní soud dospěl k závěru, že:

„[N]apadené zákonné ustanovení odporuje právu na lidskou důstojnost. Pokud je totiž založeno na tom, že z určitého práva vylučuje určitou skupinu osob jen proto, že se rozhodly uzavřít registrované partnerství, činí z nich de facto jakési osoby „druhého řádu“ a dává jim bezdůvodně určité stigma, které evokuje představu o jejich méněcennosti, zásadní odlišnosti od ostatních a zřejmě i o neschopnosti se – oproti osobám jiným – náležitě postarat o děti. Ústavní soud proto uzavírá, že napadeným zákonným ustanovením, kterým byla jedna skupina osob (registrovaní partneři) zcela nedůvodně vyloučena z možnosti osvojení dětí, dochází ve svých důsledcích k zásahu do jejich lidské důstojnosti a též k porušení jejich práva na ochranu soukromého života.“ (Ústavní Soud, 2016 Miroslava Sedláčková, tisková mluvčí)

Jak je rovněž dobře známo, tak bývalý zákaz adopcí byl politickou podmínkou při vyjednávání zákona o registrovaném partnerství, zákona který byl přijat až po 14 letech vyjednávání na šestý pokus po přehlasování prezidentského veta v roce 2006. Přední vyjednávač, politik a gay aktivista Jiří Hromada ve své knize toto obtížné politické rozhodnutí vysvětluje jasně:

„Přišla rozhodující chvíle – předložení návrhu zákona o registrovaném partnerství poslaneckou iniciativou. Náš vyjednávací tým se měl sejít s poslanci, kteří připravili legislativní normu a budou ji v parlamentu předkládat. Tou dobou už s námi Gay a lesbická liga začala komunikovat, protože věděla, že jde do tuhého. Shodli jsme se, že na to setkání půjdeme společně. Byla to zajímavá situace, protože poslanci vůbec netušili, že proti sobě u jednoho stolu sedí dvě opoziční gay a lesbické organizace. Položili jsme na stůl dva návrhy. Náš, který byl vypracován společně s poslanci, a návrh Gay a lesbické ligy, jehož součástí byly adopce. Pamatuji si, že docent Zvěřina, sexuolog a poslanec za ODS, vstal, oba návrhy zvedl, každý v jedné ruce, a prohlásil: „Jestli se bude hlasovat o registrovaném partnerství bez adopcí, tak jak to navrhuje Gay iniciativa, návrh podpoříme. Ale pokud půjde o ten druhý s adopcemi, okamžitě se zvedneme a odcházíme“.“ (Hromada & Škapíková, 2014, pp. 232–3)

Ke konci své knihy se Hromada k otázce politického kompromisu souvisejícího s adopcemi vrací a píše:

„Aktuálně jsem osočován za to, že jsem slíbil, že pokud bude registrované partnerství schváleno, nikdy nebudeme prosazovat adopce. Nesmysl. Vysvětlil jsem již několikrát, že paragraf v zákoně, zakazující adopce, je protiústavní. Naše zvolená strategie byla běžným vynuceným krokem, jaký politici dělají každý den.“(Hromada & Škapíková, 2014, p. 246)

Zdroj: https://www.queergeography.cz/sexualni-obcanstvi/rodicovstvi-paru-stejneho-pohlavi/

Jak se to stane, že mají některé děti dva táty nebo dvě mámy? Kde k nim přišli? Když jsem totiž naposledy natočil spíš ze srandy video - Gayové přece nemůžou mít děti - dostal jsem hodně mailů, že by vás zajímalo, jak to opravdu běžně chodí a jaké existují možnosti k založení netradiční rodiny. No, a protože my kolem sebe už máme hodně takových rodin, a ne všechny příběhy jsou stejné, tak se teď pokusím vám to srozumitelně dát dohromady.

Model první: Vyoutovaní rodiče Duhové rodiny v Česku vznikají často z běžných rodin, kde si žena vzala muže, měli spolu dítě, nebo děti, ale pak si ona nebo on uvědomili, že je víc přitahuje stejné pohlaví. Nebo prostě jen udělali coming out, na který okolí nebylo dřív připravené. A nebo si uvědomili, že prostě jen plnili požadavek společnosti a rodiny a žili podle šablony: máma, táta, dítě, bez ohledu na skutečnou identitu... No a když si pak taková maminka nebo tatínek najdou po krachu tradiční rodiny přítelkyni nebo přítele a starají se o děti spolu, vznikne stejnopohlavní rodina. Takovým rodinám se také říká sešívané nebo patchworkové.

Model druhý: Sdílené rodičovství To je docela oblíbený model, kdy se domluví pár leseb a pár gayů a vždy jeden z páru je biologickým rodičem dítěte. Dítě má pak dvě mámy a dva táty a střídají se v péči. Někdy takové rodiny bydlí i ve stejném domě, někdy třeba jen ulici od sebe, někdy se střídají po týdnech, někdy třeba maminky táhnou hlavní péči a tatínci dodávají zábavu a výlety… Jak to prostě komu vyhovuje a hlavně dobře funguje v nejlepším zájmu jejich dítěte.

Sdílené rodičovství ale nemusí být jen mezi dvěma páry, znám i šťastnou holčičku, která má heterosexuální maminku a tátu gaye. To se stalo prostě tak, že její maminka dlouho hledala vhodného tatínka a během toho ji známí seznámili s gay klukem, který toužil stát se otcem, ale taky neměl s kým. A tak to tihle dva dali dohromady a funguje to.

Model třetí: Dvě mámy a dárce spermatu Lesbické páry zakládají rodinu často tak, že si jedna z páru najde kamaráda, se kterým jde na kliniku asistované reprodukce umělého oplodnění a tam požádá, že by s ním chtěla založit rodinu. Jenže kamarád se biologickým tátou nutně stát nemusí. Kliniky přítomnost muže prostě vyžadují, fakticky a administrativně jde o léčbu neplodnosti, ale často je tento muž buď neplodný, nebo je třeba nositelem nějaké genetické vady a pro budoucí dítě je tak lepší, aby sperma pocházelo od prověřeného anonymního dárce ze spermabanky. Před a nebo po porodu pak žena může prohlásit, že otec je neznámý, a tak kamarád, prostředník, se nemusí bát, že bude platit alimenty… :-) Ač jsou ženy občas vystaveny tlaku, aby prozradily, v zájmu dítěte, jméno otce, nutit je nikdo nemůže. Holkám, co chtějí být mámy, by v tomhle hodně pomohlo, aby mohly žádat umělé oplodnění i jako single ženy, což doteď není možné. A nejde jen o lesby, znám i některé svobodné ženy heterosexuálky, co by dítě chtěly, ale bez chlapa… Vodit na kliniku muže jak komparz je pro většinou účastníků tohoto procesu vlastně jen zbytečné divadlo, personál klinik to obvykle ví, pozná a toleruje.

Model čtvrtý: Náhradní mateřství Takhle vznikla moje rodina, je to trochu složitější, takže postupně. Náhradní matka, to je žena, která někomu jinému odnosí jeho dítě. Jeho biologické dítě, ona není biologickou matkou dítěte… Prostě jen tomu nenarozenému miminku dělá na těch 9 měsíců velmi, ale velmi blízkou chůvu. My jsme nehledali náhradní matku v Česku, prostě proto, že tady na to není ošetřeno žádným zákonem, ale využili jsme institut náhradního mateřství v USA, kde to je v několika státech ošetřeno zákonem.

Oslovili jsme agenturu, která nám našla náhradní matku, té garantovala, že my nejsme šílenci a prověřila nás, že jsme schopní být tátové, třeba formou psychotestů. A nám garantovali, že ona už má svou rodinu, je zdravá, má milujícího manžela, který ji podporuje a že to nedělá pro peníze, ale prostě proto, že chce někomu pomoct. Pak jsme šli společně na kliniku umělého oplodnění, která nám vybrala dárkyni vajíčka, tedy biologickou matku našich dětí, našimi spermiemi se oplodnilo její vajíčko a to pak odnosila náhradní matka. Pár týdnů po porodu jsme odletěli s dětmi domů a s náhradní matkou jsme pořád v kontaktu, stali se z nás blízcí přátelé.

V Česku se to dělá taky, ale nikdo vám žádnou smlouvou nezaručí solidnost jedné nebo druhé strany, náhradní matky to většinou dělají pro peníze, jasně, existují výjímky, ale spíš když je to v rodině, tak potom to je čistá touha pomoci. No a pak je tu ještě jedna komplikace - žena, co dětí porodí, je podle českých zákonů jeho matkou, i když nosila cizí vajíčko, později embryo, později plod... A když porodí dítě gay tátovi a jeh příteli, nemá na koho převést mateřská práva a povinnosti, a tak pořád visí ve vzduchu obava, že si žena po porodu bude dítě nárokovat, ať už to bude z jakýchkoliv důvodů.

Model pátý: Osvojení Oficiálně se to jmenuje osvojení, ale hovorově tomu téměř každý říká adopce. Muž gay nebo žena lesba mohou požádat úřady o osvojení dítěte, které ale musí být takzvaně právně volné. Tedy pokud soud zbavil rodičovských práv jeho biologickou matku i otce. Takové dítě je buď v kojeneckém ústavu nebo v dětském domově a úředníci příslušného krajské úřadu pak pomáhají při výběru vhodných rodičů. O tom, jak to bude skutečně, rozhoduje soud. rozhodují o jeho nových rodičích. Tím se může podle zákona stát klidně i muž gay nebo žena lesba, nový rodič má pak k výchově dítěte plná práva i povinnosti, ale rodičem se stane jen on nebo ona. Nikoliv pár, byť by byl registrovaný. To je rozdíl od heterosexuálů. Ti, když jsou manželé, mohou dítě osvojit oba.

Pěstounem pro dítě, o které se jeho rodiče neumí, nemůžou nebo nechtějí starat může být také gay nebo lesba, ale tenhle status je právně nejistý. Když si o dítě i později zažádá zpět biologický rodič, pěstoun o něj může přijít, i když mu třeba poskytuje lepší domov než skuteční rodiče. I o tomto ale rozhoduje soud a to není jen tak. Vladimír Patera a František Baďura jsou v Česku úplně první gayové, kteří si do pěstounské péče vzali z dětského domova dva malé handicapované chlapce, jejich příběh přinesla Česká televize v roce 2014. A znám i dva kluky z Moravy, kteří spolu poskytují úžasný život malé školačce, o kterou její vlastní rodiče nemají zájem, ale zůstala v rodině. O holčičku se totiž teď stará její strýc s partnerem. Nicméně několik let čekal, jestli mu soud svěří dítě oficiálně do pěstounské péče, i přesto, že ji s partnerem už roky prakticky vychovávali.

Zdroj: https://www.dvatatove.cz/blog/jak-se-rodi-deti-duhove-rodiny/

HISTORIE A VÝZNAMNÉ DNY

Stručný vývoj postavení "homosexuality" (ne-heterosexuality) v Česku (a v Československu): https://www.queergeography.cz/strucny-vyvoj-postaveni/

Období na přelomu 60. a 70. let 20. století v USA, krátce po Stonewallských nepokojích v newyorské Greenwich Village, bývá považováno za počátek moderního homosexuálního hnutí ve světě. Vymezení této menšiny či komunity jako „homosexuální“ však bývá vnímáno jako zjednodušující a zpochybňováno kvůli tomu, že marginalizuje další sexuální menšiny, které sdílejí podobné charakteristiky či osudy. Např. výbor pro gay a lesbické záležitosti Americké psychologické asociace doporučil v roce 1989 autorům odborných textů přistupovat k termínu homosexualita a z něj odvozených výrazů jako k zastaralým a neadekvátním.

S postupnou emancipací jednotlivých menšin se začalo používat sousloví „gay a lesbický“ a od něj odvozená zkratka GL(též G/L nebo G&L), v pozdních 80. letech 20. století doplněná o B pro bisexuální osoby. V souvislosti s oživením veřejného angažmá lidí s transgender identitou (trans lidí) na přelomu 80. a 90. let byla zkratka rozšířena ještě o písmeno T. Přibližně ve stejné době se navíc písmeno L začalo více objevovat na prvním místě zkratky, a to v souvislosti s větším prosazováním lesbické části hnutí a feministického proudu v ní. Vznikla tak obecně užívaná zkratka LGBT.

Ta je mnohdy užívána k pojmenování celého spektra neheterosexuálních a necisgenderových identit, nejen výlučně leseb, gayů, bisexuálních a trans lidí. Od počátku 21. století se tak lze setkat i s inkluzivnější podobou této zkratky, která tuto rozmanitost uvnitř komunity zohledňuje, tedy LGBTQIA zahrnující i queer, intersex a asexuální osoby. Písmeno Q též někdy v angličtině představuje „questioning“, tedy nejisté, nevyhraněné osoby, které svou sexuální orientaci nebo genderovou identitu teprve objevují

Postupem času se jednotlivé komunity začaly snažit prosadit svá rovná práva, a to po celém světě. V České republice se od roku 2011 každoročně koná asi nejvýznamnějším akce, a to festival Prague Pride, kde se příslušníci LGBT komunity a jejích podporovatelé setkávají a diskutují mimo jiné o stavu práv a situaci v zemi. Kromě Pridu v Praze se průvody hrdosti a jiné akce konají i v dalších českých městech (více zde).

13.2.SVĚTOVÝ DEN MANŽELSTVÍ

14.2.VALENTÝN

ÚNOR NÁRODNÍ TÝDEN MANŽELSTVÍ8.3.MEZINÁRODNÍ DEN ŽEN

8.5.DEN MATEK

1.6.DEN DĚTÍ

19.6.DEN OTCŮ

28.6.VÝROČÍ STONEWALLSKÝCH NEPOKOJŮ - spontánní reakce na policejní razii v klubu Stonewall Inn v New Yorku vedou k nárůstu aktivismu a odstartují tzv. hnutí za osvobození gayů (Gay Liberation Movement)

14.7.MEZINÁRODNÍ DEN NEBINÁRNÍCH OSOB

ČERVENEC Ostravský PRIDE + PRŮVOD

SRPEN PRAGUE PRIDE

23.9.DEN OSLAVY BISEXUALITY

8.10.MEZINÁRODNÍ DEN LESEB

11.10.COMING OUT DAY

20.10.SPIRIT DAY

24.10.TÝDEN POVĚDOMÍ O ASEXUALITĚ

26.10.INTERSEX AWARENESS DAY

20.11.DEN PAMÁTKY TRANSGENDER OSOB

1.12.SVĚTOVÝ DEN AIDS

10.12.MEZINÁRODNÍ DEN LIDSKÝCH PRÁV

MANŽELSTVÍ & PARTNERSTVÍ

Registrované partnerství je úředně nebo jinak zaznamenané partnerství. Od 90. let 20. století se sousloví v češtině užívá jako ustálený termín pro označení úředně uzavřeného svazku dvou spolu žijících osob podobného manželství, s účinností od roku 2006 je takto oficiálně nazván veřejnoprávně institucionalizovaný svazek dvojic stejného pohlaví podle českého práva, které tento institut klade na roveň obdobným institutům v dalších zemích.

Registrované partnerství v ČR mohou uzavřít dvě dospělé osoby stejného pohlaví (dvě ženy nebo dva muži), z nichž aspoň jedna má české státní občanství. Uzavírá se před pověřeným matričním úřadem (vždy jen jeden v kraji, partnerství osob bez trvalého pobytu v ČR registruje Úřad městské části Brno-střed). Matriční úřad vede knihu registrovaných partnerství a k ní sbírku listin, umožňuje do nich též nahlédnout a vydává výpisy z knihy. Kniha registrovaných partnerství je minimálně jednou ročně kontrolována krajským úřadem.

Rozdíly při uzavírání svazku

Snoubenci mohou uzavřít občanský sňatek téměř na jakékoli matrice nebo českém konzulátu v zahraničí, přičemž prohlášení činí před starostou, místostarostou nebo pověřeným členem zastupitelstva v přítomnosti matrikáře. Registrovaní partneři naopak mohou uzavřít registrované partnerství pouze na 14 určených úřadech jen v určené dny a časy a prohlášení činí jen před matrikářem. O sňatečném obřadu občanský zákoník uvádí, že je veřejný a slavnostní a činí se v přítomnosti dvou svědků. Vznik registrovaného partnerství je naopak pouze administrativním úkonem, ke kterému dochází bez svědků a zákon tak symbolicky snižuje jeho hodnotu Lesby a gayové navíc nemají nárok na bezplatnou změnu příjmení ani na dva dny volna na svatbu, jako je tomu v případě manželů. Uzavřením manželství vzniká manželům také zákonem uznaný vztah s příbuznými druhého manžela – tzv. švagrovství, naproti tomu při registrovaném partnerství podle zákona žádný vztah k rodině partnera nevzniká.

Podmínky

Podmínkou vstupu do partnerství je, aby alespoň jedna z osob vstupujících do partnerství byla státním občanem České republiky (dále jen "občan").

1) Je-li osoba, která chce vstoupit do partnerství, občanem přihlášeným k trvalému pobytu v České republice, je povinna matričnímu úřadu prokázat svoji totožnost a k předepsanému tiskopisu připojit: rodný list, doklad o státním občanství, výpis údajů z informačního systému evidence obyvatel o místě trvalého pobytu, výpis z evidence obyvatel o osobním stavu a pravomocné rozhodnutí soudu o zrušení partnerství, nebo úmrtní list zemřelého partnera.

2) Je-li osoba, která chce vstoupit do partnerství, občanem, který má trvalý pobyt v cizině, je povinna prokázat svoji totožnost a k předepsanému tiskopisu připojit výše uvedené doklady, nebo jim odpovídající obdobné doklady, pokud jsou cizím státem vydávány.

3) Je-li osoba, která chce vstoupit do partnerství, cizincem, k předepsanému tiskopisu připojí: rodný list, doklad o státním občanství, doklad o právní způsobilosti ke vstupu do partnerství, je-li cizím státem vydáván, potvrzení o osobním stavu a pobytu, je-li cizím státem vydáváno, úmrtní list zemřelého manžela, jde-li o ovdovělého cizince; tento doklad není třeba předkládat, je-li tato skutečnost uvedena v dokladu o právní způsobilosti ke vstupu do partnerství, pravomocný rozsudek o rozvodu manželství, jde-li o rozvedeného cizince, pravomocné rozhodnutí soudu o zrušení partnerství, anebo úmrtní list zemřelého partnera, jde-li o cizince, který žil v partnerství, doklad, kterým je možné prokázat totožnost.

Formulář

Osoby, které chtějí vstoupit do partnerství, vyplní před vstupem do partnerství předepsaný tiskopis - Dotazník k partnerství, který je k dispozici u shora uvedených příslušných registrujících matričních úřadů.

Poplatek

vstup do partnerství osobami, nemají-li trvalý pobyt na území České republiky je zpoplatněn 3.000 Kč,

vstup do partnerství osobami, z nichž pouze jeden má trvalý pobyt na území České republiky, je zpoplatněn 2.000 Kč,

vydání vysvědčení o právní způsobilosti ke vstupu do partnerství v cizině nebo s cizincem je zpoplatněno 500 Kč.

Partnerství a manaželství

Osoby žijící v registrovaném partnerství nemají stejná práva a stejné povinnosti jako osoby žijící v manželství. Jsou si rovny, mají právo zastupovat jeden druhého v běžných záležitostech. Další vlastností, kterou má i klasické manželství, je právo na informaci o zdravotním stavu druhého partnera. Co se společného jmění partnerů týká, v případě registrovaného partnerství žádné nevzniká. A tak zatímco v manželství platí, že co po svatbě nabudete či nakoupíte, patří oběma partnerům rovným dílem (není-li předmanželskou smlouvou stanoveno jinak), v registrovaném partnerství zůstává všechno, co jeden z partnerů koupí či jinak získá, v jeho osobním vlastnictví. Podobný princip je uplatňován i v případě zadlužení – každý z partnerů si za své dluhy odpovídá sám a nemohou být od toho druhého vymáhány. (V manželství se naopak dluhy vzniklé po svatbě dělí rovným dílem mezi oba partnery.) Je ale nutné mít na paměti, že exekutor má právo přijít do společné domácnosti sepsat a popřípadě zabavit majetek. V takovém případě je nutné doložit doklady o vlastnickém právu a následně budou dané předměty ze soupisu vyškrtnuty.

Dědictví

V otázce dědictví český právní řád přistupuje k registrovaným partnerům totožně jako k manželům. Registrovaní partneři či partnerky po sobě dědí ze zákona, není tedy nutné sepisovat závěť. Registrovaní partneři a partnerky dědí, stejně jako manželé, v první dědické skupině, společně s dětmi zemřelého partnera*ky a to tak, že majetek se dělí rovným dílem. Rovněž platí, že v první skupině nemůže dědit pozůstalá/ý sám/a. Pokud tedy zemřelá/ý nemá děti, bude pozůstalý/á dědit v druhé dědické skupině společně s jeho nebo jejími rodiči. V takovém případě je dále stanoveno, že pozůstalému partnerovi nebo partnerce musí připadnout minimálně polovina dědictví. Pokud bude pozůstalá/ý sám/a i ve druhé dědické skupině, náleží jí/mu celé dědictví. Stejně jako každý jiný dědic nebo dědička může i pozůstalá/ý registrovaná/ý partner/ka dědictví odmítnout.

Vyživovací povinnost

Co se týče vyživovací povinnosti, mají registrovaní partneři a partnerky vůči sobě stejnou vyživovací povinnost jako manželé – měsíční příjmy se tedy sečtou a vydělí dvěma. Pokud je někdo z dvojice nezaměstnaný/á, a tudíž jen v domácnosti, má nárok na stejnou životní úroveň. Pokud vymáháme výživné, vyživovací povinnost mezi registrovanými partnery q partnerkami stojí nad vyživovací povinností dětí k rodičům. Povinnost vyživovat partnerku/a končí až s koncem registrovaného partnerství, avšak poslední slovo má vždy soud (toto platí v případě, pokud se partner/ka např. ze zdravotních důvodů uživit nedokáže). Soud může nařídit jednomu partnerovi nebo partnerce vyživovat partnera/ku neodpovědné/ho z rozpadu svazku, a to i ve stejné výši jako mezi registrovanými partnerkami a partnery (v případě stejné výše maximálně tři roky). Vyživovací povinnost zaniká, když je jedna z osob prohlášen/a za mrtvou či mrtvou/ého, nebo bývalá/ý partner/ka uzavře nové manželství či registrované partnerství.

Nájem

S uzavřením registrovaného partnerství nedochází ke vzniku společného nájmu bytu, jako je tomu u manželství. Pokud chtějí partnerky a partneři být ve společném nájmu, musí se dohodnout s osobou vlastnící bytu v nájemní smlouvě. Partneři a partnerky mají právo byt užívat stejnou měrou. V případě smrti partnera/ky přejde nájem bytu na druhého či druhou.

Trestní právo

Z hlediska trestního práva se na registrovaného partnera nebo partnerku pohlíží jako na osobu blízkou. Není tedy trestné, když jeden z partnerů či partnerek pomůže uniknout trestnímu stíhání či trestu. Partner/ka nemusí oznámit trestný čin své/ho partnera/ky, pokud by tím byl/a vystaven/a trestnímu stíhání. Partner/ka má právo vybrat druhé/mu partnerce/ovi obhájce nebo obhájkyni, pokud tak neučiní sama nebo sám. Pokud se jedna/jeden z partnerek/rů dopustí trestného činu na druhé/m partnerce/ovi, bude trestně stíhán/a pouze se souhlasem.

Rozdíly ve vztahu k dětem a rodině

V současné době neexistuje žádná možnost, aby registrovaní partneři společně oficiálně vychovávali dítě tak, aby podle práva oba byli rovnocennými rodiči. Ústavní soud v roce 2016 rozhodl o protiústavnosti §13 zákona o registrovaném partnerství a zrušil jej, protože zakazoval jednotlivci, který vstoupil do registrovaného partnerství, adoptovat děti. Každý z nás má za určitých právem stanovených podmínek možnost osvojit si dítě, nicméně v původním znění zákona osoba, která vstoupila do registrovaného partnerství, toto právo ztrácela. Stále si ale registrovaní partneři nemohou osvojit dítě společně jako pár, ani si jeden partner nemůže „přiosvojit“ dítě svého partnera, jak je to možné v případě manželů. V Česku podle Českého statistického úřadu vyrůstá ve stejnopohlavních rodinách kolem 1000 dětí. Nebiologický, tzv. sociální rodič, dítě vychovává a společensky i emocionálně je pro něj prostě rodičem. Ale nemá ve vztahu k němu žádná práva. Paradoxně má ale povinnost podílet se na jeho výchově.

Protože sociální rodič není zákonným zástupce dítěte, nemá automaticky právo vyzvednout dítě ve školce, ve škole, jít s ním k lékaři, získat informace o jeho zdravotním stavu a podobně. Vždy záleží na „dobré vůli“ učitelky či lékaře. Sociální rodič nemá vůči dítěti vyživovací povinnost, v případě rozchodu rodičů tak dítě nemá právo na alimenty ani právo ze zákona se stýkat s druhým sociálním rodičem. Dítě nemá nárok na sirotčí důchod po svém sociálním rodiči a v tom nejhorším případě – smrti oficiálního rodiče dítěte – nemá sociální rodič žádnou jistotu, že jeho dítě neskončí v dětském domově. Osud dítěte záleží na rozhodnutí konkrétního soudce.

Zdroj: https://www.amnesty.cz/lgbti

TRANS LIDÉ

Transgender (zkráceně trans) osoba je taková osoba, jejíž skutečný gender se neztotožňuje s tím, který jí byl určen po narození. Patří sem trans ženy, tj. ženy, které byly po narození prohlášeny za muže, nicméně v průběhu života si uvědomily, že muži nejsou; a také trans muži, tj. muži, kteří byli po narození prohlášeni za ženy, ale s tímto přiděleným pohlavím se neztotožňují. Můžeme se setkat i s termínem “transsexuál”, od kterého se ovšem upouští, jelikož odkazuje na změnu pohlaví (o kterou ne každá trans osoba stojí) nebo na sexuální orientaci, se kterou transgender identita nemá nic společného (trans lidé mohou mít jakoukoli sexuální orientaci). Posun směrem k terminologii užívající slovo gender ukazuje na sociální vnímání role „pohlaví“ či genderu, nikoli biologickou danost, kterou lze změnit čistě chirurgicky či hormonálně. Hvězdičku za označením trans* píšeme ke znázornění škály genderových identit – termín trans* tedy zahrnuje trans i nebinární lidi.

Nebinární lidé nezapadají vůbec nebo zcela do kategorie muž či žena. Patří sem lidé s fluidním genderem (tzn. genderovou identitou měnící se v průběhu života), lidé s více gendery najednou, lidé s genderem, který není ani mužský ani ženský, nebo lidé, kteří žádný gender vůbec nemají. Některé nebinární osoby se za trans lidi považují, jiné nikoliv. Souvisí to s mnoha věcmi: Někteří se částečně shodují právě s genderem, který jim byl určen po narození, a proto z respektu k lidem, kteří se s ním vůbec neztotožňují, se mezi transgender osoby neřadí. Jiní nebinární lidé se naopak za trans považují. Prožívání genderu je velmi individuální, následující pojmy jsou tedy ukázkou nejčastějších pojmenování nebinárních identit:

  • Bigender osoba – osoba, jejíž genderová identita se mění z mužské na ženskou a naopak v závislosti na kontextu nebo na situaci.
  • Genderfluid osoba – osoba, jejíž genderová identita je fluidní, čili proměnlivá.
  • Androgynní osoba – osoba, jejíž podoba či identifikace je mezi femininní a maskulinní, a která se tedy genderově prezentuje smíšeně nebo neutrálně.
  • Pangender osoba – osoba, jejíž genderová identita je souhrnem všech identit.
  • Agender osoba – osoba, která necítí příslušnost k žádné gende­rové identitě.
  • Genderless osoba/osoba bez genderu – osoba, která se neidentifikuje s žádným genderem.

Intersex funguje jako zastřešující pojem pro řadu netypických pohlavních variací. Zatímco cis ženy se rodí s chromozomy XX a cis muži s chromozomy XY, intersex lidé můžou mít variace XXY, XXX, XYY nebo třeba X0 a/nebo nejrůznější podoby genitálií a pohlavních žláz (gonád). Jejich pohlavní znaky tedy nejsou jednoznačně mužské, či ženské). Stává se, že bývají zaměňováni nebinární a intersex lidé (lidé, jejichž pohlavní znaky nejsou čistě ani ženské ani mužské). Byť existují osoby, které jsou jak intersex, tak nebinární, drtivá většina intersex lidí se hlásí k čistě ženskému či mužskému pohlaví. Stejně tak není každý každý trans člověk nutně nebinární – ba naopak, nebinární lidé tvoří v trans komunitě menšinu. Většina trans lidí se tedy identifikuje jako muž, nebo jako žena.

Jak k trans* lidem přistupovat s respektem

Trans i nebinární lidé jsou lidé jako všichni ostatní, což znamená, že mají právo na zacházení s respektem. Ne vždy se jim ho ale dostává, částečně také proto, že spousta lidí netuší, jak žijeme a s jakými problémy se potýkáme. Vždy respektujte to, jak se dotyčná osoba sama identifikuje. Pro mnoho lidí může být matoucí, když například vidí někoho, kdo vypadá jako typická žena, ale mluví o sobě v mužském rodě a používá mužské jméno, nicméně jeho identita je stejně platná, jako u všech ostatních, a je na nás, abychom ji respektovali.Nejste-li si jisti, jak dotyčnou osobu oslovovat, zeptejte se jí. Není to nikterak urážlivé ani hloupé a pokud se zeptáte zdvořile a s taktem, dotyční to naopak ocení. Uděláte mnohem lépe, než když budete používat nesprávné oslovení nebo gramatický rod. Ale i když se spletete, jednoduše se omluvte a pokračujte v konverzaci. Respektujte soukromí dané osoby a nevyptávejte se na intimnosti (např. “Co máš mezi nohama?”, „Jak to máš v sexu?“ atd.), pokud o tom nezačne sama mluvit. Existují samozřejmě určité výjimky, například pokud jste zdravotnický personál, pro který je to v dané situaci nutné, nebo spolu máte intimní vztah. I tak je ale důležité k těmto věcem přistupovat citlivě a s respektem, neboť velká spousta trans i nebinárních lidí má zkušenost s obtěžováním, urážkami či rovnou fyzickým násilím a také to v ní může vyvolat nepříjemné pocity tzv. dysforie – nesouladu s přiděleným pohlavím. Je možné, že se vám někdo svěří s tím, že je trans či nebinární, ale bude si přát, abyste to uchovali v tajnosti. Ne každý chce, aby o tom věděli ostatní, někteří zase plánují postupný coming-out. Dodržte to a nezraďte důvěru dotyčného člověka. Stejně Tak neprozrazujte něčí trans identitu, pokud nevíte, jestli je to pro daného člověka přijatelné – můžete ohrozit jeho vztahy, pozici v zaměstnání nebo jeho bezpečnost.

Jak začít s tranzicí a kde najdu pomoc?

Prvním krokem ve vaší tranzici by mělo být vaše rozhodnutí. Pro řadu trans lidí je to asi nejnáročnější část celého procesu. V takovou chvíli se můžete cítit zmateně a zranitelně a rádi*y byste, aby vás ve vašem rozhodnutí někdo podpořil. Ideální je obrátit se na:

Podpůrné skupiny Trans*parentu – podpůrné skupiny bývají vyhlašovány na Facebooku a jsou uvedeny v kalendáři na homepage webu. Zpravidla se konají dvě středy v měsíci (jedna offline – zatím pouze v Praze, a jedna online – je možné se připojit odkudkoliv). Společná setkání a další akce se ovšem konají i v Brně, kde domluva probíhá na FB skupině Transparent Brno, a v Ostravě pod hlavičkou Trans*parent Ostrava.

Trans*parent poradna – pokud potřebujete s něčím poradit, můžete se obrátit i na naši poradnu přes e-mail. Pro kontaktní údaje nám prosím napište na e-mailovou adresu info@transparentprague.cz.

Poradna Sbarvouven – poradenský web pro lidi, kteří hledají svou genderovou identitu a/nebo sexuální orientaci, řeší coming out a jakékoliv věci, které s ním mohou souviset. Vyberete si někoho z trans či jiných mentorů/ek a kontaktujte je přes anonymní chat, ať už hledáte radu, podporu nebo se jen potřebujete vypovídat.

V tranzici vám může také poradit i někdo další z trans lidí. Na Facebooku funguje mnoho transgender a nebinárních skupin, kde se můžete na členy a členky obrátit s dotazy a s žádostí o pomoc či radu. Upozorňujeme ovšem, že v některých skupinách se kvůli kategorickému přístupu jiných členek či členů a nastavené úrovni komunikace nemusíte cítit dobře, pak své členství ve skupině raději zvažte, podpora a vlídné přijetí vaší identity a jejího vyjádření je totiž to nejdůležitější. V neposlední řadě můžete využít odborných služeb věnujících se transgender a nebinární tématice, ať už se jedná o služby v oblasti terapie, psychologie, psychiatrie nebo sexuologie. Pro většinu trans lidí je návštěva sexuologie zásadní, jelikož pouze tam mají pravomoc nám předepsat hormony, vydat potvrzení ohledně změny jména pro matriku nebo dát doporučení ke komisi, která schvaluje chirurgické změny. Pro věřící trans a nebinární lidi je často náročné o tomto tématu mluvit se svými věřícími přáteli, knězem, nebo zpovědníkem. Duchovní podporu nabízí ekumenické společenství LOGOS, které je otevřené i transgender a nebinárním lidem.

Jak probíhá „oficiální“ tranzice v ČR?

Každý proces tranzice je jedinečný a individuální. Každý člověk má jiný cíl a představu, jak daleko chce v tranzici postoupit. Abychom na tuhle otázku mohli*y uspokojivě a jednoduše odpovědět, popisujeme proces úřední tranzice v ČR. Pokud něco z tohoto procesu z jakéhokoliv důvodu nechcete podstoupit, neznamená to, že nejste “dost” trans, nebo “dost” nebinární. Každý*á z nás je jedinečný*á s jedinečnými potřebami a je jen na nás, jak budeme žít svůj život.

Prvním krokem je návštěva sexuologie, která se zabývá tématikou transgender a nebinárních lidí. Stačí se pouze objednat, nepotřebujete žádanku ani doporučení. Každé pracoviště má však k trans a nebinárním lidem jiný a specifický přístup, který převážně vychází ze zastaralých odborných poznatků. Většina sexuologů v ČR také nedokáže vyjít vstříc nebinárním lidem a tak je odmítají. Existuje ale naštěstí několik výjimek. Informovat se o péči v rámci daného pracoviště můžete např. na FB skupinách pro trans a nebinární lidi. Na sexuologii by s vámi v každém případě měli jednat důstojně, nenutit vás do zbytečných a degradujících vyšetření, jako je vyšetření vzrušivosti (pletysmograf), vyšetření nahého těla pohledem či pohmatem a dalších vám nepříjemných úkonů, vyjít vstříc vaší individuální situaci a poskytnout vám možnost volby a čas, který na svou tranzici potřebujete. Po prvním pohovoru budete na svou sexuologii pravidelně docházet. Během těchto návštěv dostanete několik žádanek na odběry a endokrinologická vyšetření, které mají za účel zjistit, zda vám bude vyhovovat plánovaná hormonální terapie. Tato fáze vám již může dodat více kuráže postupně obeznámit své okolí s tím, že jste transgender nebo nebinární. Po několika měsících pravidelných kontrol dostanete žádanku na vyšetření u klinického psychologa, který má posoudit, jestli jste “skutečně” trans – potvrdí sexuologií navrženou diagnózu. Zároveň dostanete ze sexuologie doporučení, díky kterému vám na matrice změní vaše jméno a příjmení na neutrální. Následně si můžete zažádat o nový občanský průkaz a ostatní doklady s neutrálním jménem. Pokud ošetřující psycholog usoudí, že vám vyhovuje život ve vámi zvolené roli a vaše endokrinologická vyšetření budou v pořádku, postupujete do fáze hormonální léčby.

Hormonální přípravky slouží k tomu, abyste se cítili lépe ve svém vlastním těle a ve vztahu ke svému okolí. Trans muži a maskulinní lidé berou hormon testosteron. Díky němu z těla zmizí ženský hormon estrogen, prohloubí se hlas, narostou vousy, zastaví se menstruační cyklus, změní se rozložení tukové a svalové hmoty, může začít docházet k plešatění. Obvykle se podává v injekcích, ale existují i testosteronové pilulky, gely a náplasti. Trans ženy a femininní lidé berou hormon estrogen a navíc také blokátor testosteronu. Díky těmto dvou přípravkům přestane v těle působit mužský hormon testosteron, zvětší se prsa, dojde ke změně rozložení tukové a svalové hmoty, zastaví se produkce spermatu a může dojít k poruchám erekce. Podává se v tabletách, injekcích, spreji, gelech a náplastech. Veškeré tělesné změny vlivem hormonů nastávají postupně v rámci několika měsíců až let, do velké míry je to individuální záležitost. Pokud se rozhodnete pro operativní změny, dostanete po roce od nastoupení hormonální léčby na sexuologii doporučení ke komisi MZČR, která pojišťovnou hrazené chirurgické zákroky u trans lidí, vč. operace změny pohlaví, schvaluje.

Pokud komise MZČR, která se skládá ze sexuologů, zástupců ministerstva a právníků a je víceméně formalitou v procesu, vaši žádost schválí, můžete se přímo na chirurgii objednat na chirurgické zákroky v rámci tranzice (mastektomii – tj. odstranění prsou, hysterektomii – odstranění dělohy a případně následnou faloplastiku u trans mužů a trans maskulinních osob, na orchiektomii a vagionoplastiku u trans žen a trans femininních osob), které jsou hrazeny vaší pojišťovnou. Po zákroku, který podle zákona zahrnuje i sterilizaci (odstranění pohlavních orgánů jako jsou varlata, či děloha a vaječníky) si na základě potvrzení o jeho provedení můžete ve všech dokumentech změnit úřední pohlaví (gender). Zároveň budete mít možnost si změnit jméno na kýžený ženský nebo mužský tvar. Zákonnou podmínkou těchto změn je však pro osoby v manželství nebo v registrovaném partnerství nutnost ukončení tohoto svazku – rozvodu, v ČR totiž nejsou tyto dva typy svazků právně na stejné úrovni.

Jaké zákroky mohu podstoupit?

Trans a nebinární lidé mohou v rámci medicínské tranzice podstoupit jak hormonální terapii, tak i různé operační zákroky, které jim pomohou s pocity tělesného nesouladu a s. V České republice je zároveň operativní odstranění reprodukčních orgánů zatím jediný způsob, jak si změnit úřední pohlaví v dokladech. I přesto, že je operace „změny pohlaví“ obecně vnímána jako něco, co tranzici zakončí a co je její nezbytnou součástí, mnohdy to tak není. Existuje spousta trans a nebinárních lidí, jenž operaci podstoupit nechtějí, a to třeba proto, že se jedná o komplikovaný zákrok, nemohou ze zdravotních důvodů, či operaci nepotřebují a jsou se svým tělem šťastní tak, jak je. Zde je několik možných zákroků, které můžete v rámci tranzice podstoupit. Pouze některé z nich jsou v České republice kryté zdravotní pojišťovnou.

Pro trans muže a maskulinní lidi:

Mastektomie – odstranění prsou.

Hysterektomie – odstranění dělohy a vaječníků.

Faloplastika – rekonstrukce penisu. K jeho vytvoření je obvykle použit sval ze zad.

Metoidioplastika – rekonstrukce penisu. Při užívání testosteronu se klitoris zvětší obvykle na několik centimetrů délky. Po jeho uvolnění od poševní kosti a propojení s močovou trubicí z něj vznikne mikropenis.

Pro trans ženy a femininní lidi:

Vaginoplastika – rekonstrukce vagíny. Obvykle se skládá ze dvou zákroků, nejdříve odstranění pohlavního orgánu (penisu a varlat) a poté vymodelování vagíny.

Orchiektomie – odstranění varlat.

Augmentace prsou – některé trans ženy nemusí být spokojeny s prsy, které jim narostly během užívání hormonů. Mohou si tak nechat chirurgicky zvětšit prsa, nebo upravit jejich tvar.

Odstranění Adamova jablka – jde o jednoduchý zákrok, při kterém se seřízne Adamovo jablko.

Plastika obličeje (Facial Feminization Surgery – FFS) – slouží ke zjemnění a zženštění rysů obličeje, může zahrnovat úpravu nosu, brady, nebo čela.

Jaká jsou moje práva?

Právo na integritu těla. Tohle právo zastřešuje Listina základních práv a svobod a znamená, že vaše tělo je jenom vaše. Nikdo vás nemůže nutit do změn, které si nepřejete, do operací, které nechcete. Máte právo odmítnout:

  • Léčbu, která vám nevyhovuje (hormonální terapie, různá vyšetření navíc – pletysmograf, svlékání se před sexuologem)
  • Operace, které nechcete (hysterektomie, vaginoplastika, faloplastika atd.)

Právo na informace. Vaše tranzice by měla být transparentní a lékař by vám měl poskytnout relevantní informace a nabídnout různé možnosti. Pokud se necítíte komfortně se svým sexuologem, psychologem nebo jiným doktorem, vyhledejte jiného. Poptejte se v komunitě (trans skupiny na Facebooku, skupiny Trans*parentu…) na lékaře, kteří se tranzicí zabývají.

Všechno má svůj čas. Nikdo vás nemůže nutit do něčeho, na co nejste připravení. Tranzice je pro každého individuální a nezáleží na tom, kdy podstoupíte jakou operaci, jestli ji podstoupíte nebo jestli budete podstupovat hormonální terapii. V Česku je sice zajetý systém změny pohlaví, ale nebojte se trochu vybočovat, pokud vám něco nevyhovuje. Záleží hlavně na vašem pohodlí.

Právo na respekt. Podle antidiskriminačního zákona č. 198/2009 Sb. vás nikdo nemůže diskriminovat na základě vašeho genderu nebo orientace. Jak v práci, tak ve škole by vás měli plně respektovat a vyjít vstříc vašim potřebám. Je možné, že se setkáte s nepochopením, které často pramení z neznalosti trans* problematiky, což se dá vyřešit základní edukací.

Právo na soukromí. Nikdo nemá právo zjišťovat vaše staré jméno, které už nepoužíváte, nebo se ptát na další citlivé otázky ohledně operací apod. Sdělujte jenom informace, ohledně kterých se cítíte pohodlně.

Právo zvolit si své jméno. Jmenovat se můžete v podstatě, jak chcete, jedinou podmínkou je, aby vaše zvolené jméno již někde ve světě existovalo a aby bylo genderově neutrální, pokud ještě nemáte dokončenou úřední změnu pohlaví. Český matriční zákon je dost obecný a nevyjadřuje se přímo ke změně jména v tranzici. Existuje ‚tradiční způsob‘ změny jména na matrice, kdy vám nabídnou pár jmen z jejich seznamu. Pokud se chcete jmenovat jinak, tak si stačí najít jméno, které vám vyhovuje a doložit, že je genderově neutrální (nebo že existuje, pokud už řešíte konečnou změnu). S tím vám může pomoci soudní znalkyně Jana Valdrová, která vám na vybrané jméno napíše posudek (stojí 600 Kč). Když budete mít štěstí, tak matrice bude stačit kopie stránky v knize nebo na internetu, kde je napsáno, že se jedná o genderově neutrální jméno. Seznam neutrálních jmen si můžete prohlédnout na tomto odkazu: http://www.valdrova.cz/2020/01/rodove-neutralni-jmena/

Vydání diplomu s novým jménem. Střední a základní školy mají na základě Vyhlášky č. 3/2015 Sb. povinnost vydat po změně rodného čísla nové dokumenty. Vysoké školy tuto povinnost nemají, nicméně bylo jim vydáno doporučení ze strany ministra školství, aby diplomy s novým jménem vydávaly, v tomto smyslu se vyjádřila i bývala ombudsmanka. Pokud máte s vydáním nového diplomu obtíže, odvolávejte se na tato vydaná doporučení.

Zdroj: https://jsmetransparent.cz/

LITERATURA A ODKAZY

Mapy k tématu: https://www.queergeography.cz/nase-mapy/

Sešívané rodiny: nový život zevnitř i z venku Výzkumná zpráva mapující rizika a kroky k řešení sociálního vyloučení dětí, adolescentů a mladých dospělých, kteří vyrůstají v rekonstruovaných rodinách stejnopohlavních párů, či jejichž jeden z rodičů je gay/lesba či transgender osoba. Vydala Platforma pro rovnoprávnost, uznání a diverzitu z.s. (PROUD) v Praze., 2018, autorky: Mgr. Petra Kutálková, Ph.D., Mgr. Magdalena Skřivánková. 978-80-88175-08-7 (PDF verze), 978-80-88175-09-4 (tištěná verze).Tisková zpráva. | Studie ke stažení zde.

Duhové rodiny ve stínu státu Situace homoparentálních rodin s malými dětmi. Petra Kutálková, Prague Pride 2015. Tisková zpráva. | Analýza ke stažení zde.

LGBT senioři/rky – neviditelná menšina (2016) Situace stárnoucích leseb, gayů, bisexuálních a trans osob v České republice a perspektivy LGBT přátelské zdravotní a sociální péče. Podle závěrečné zprávy z výzkumu „Situace LGBT osob v zařízeních poskytujících péči o seniory“, který pro PROUD, z.s. realizovaly PhDr. et Mgr. Naděžda Špatenková, Ph.D. a Mgr. Ivana Olecká, zpracovala Mgr. Jolana Novotná. Tisková zpráva zde. Brožura v češtině ke stažení zde. V angličtině zde. Celá závěrečná zpráva 978-80-88175-06-3 zde.

České školy pod lupou: Výzkum homofobie a transfobie na školách Výzkumná zpráva shrnuje zjištění z výzkumu fenoménů homofobie a transfobie na českých školách a procesů, jak se s nimi ve školním prostředí vypořádat. Vydala Platforma pro rovnoprávnost, uznání a diverzitu z.s. (PROUD) v Praze., 2016, 978-80-88175-04-9 | Zpráva ke stažení zde.

Duhová příručka pro vyučující Jak přispívat k bezpečnému a zdravému klimatu v prostředí školy na příkladu prevence homofobní šikany. Vydala Platforma pro rovnoprávnost, uznání a diverzitu z.s. (PROUD) v Praze., 2016 | 978-80-88175-02-5| Příručka ke stažení zde.

Zkušenosti trans lidí s českým zdravotnictvím a legislativou (2015). PROUD za podpory ILGA-Europe vydal zprávu z výzkumu zkušeností trans lidí s českým zdravotnictvím a legislativním rámcem. K tomuto tématu byla v lednu 2016 uspořádána debata na půdě Ministerstva zdravotnictví: Novinky ze světa trans lidí. Anglické znění zprávy najdete zde. 978-80-88175-05-6. Česky psaný policy paper o hlavních problémech současné právní úpravy najdete zde.

Obavy a přání trans lidí (2019) Výsledná zpráva z výzkumu realizovaného spolkem Trans*parent v roce 2018. Karel Pavlica, Viktor Heumann, Charlie Kučera a kol. Transparent z. s. 978-80-906362-4-8. Ke stažení zde. English: here.

Stínová zpráva o stavu genderové rovnosti v České republice 2015. Česká ženská lobby vydala Stínovou zprávu, která analyzuje vývoj společnosti z pohledu genderové rovnosti od roku 2008. PROUD zpracovával samostatnou kapitolu LGBT+ (s. 123-128). Tisková zpráva k vydání. | Zpráva ke stažení zde.

Zpráva o plnění Doporučení CM/Rec(2010)5 Výboru ministrů Rady Evropy členským státům ohledně boje proti diskriminaci na základě sexuální orientace a genderové identity Českou republikou (2013). PROUD získal v roce 2012 finanční podporu ILGA-Europe na realizaci projektu, který mu za Českou republiku umožnil monitorovat implementaci doporučení Výboru ministrů Rady Evropy týkající se opatření boje proti diskriminaci z důvodu sexuální orientace v ČR. česká verze | anglická verze

Shrnující zpráva z výzkumu postojů sociálních služeb k LGBT+ klientele, http://rsss.mpsv.cz/wp-content/uploads/2022/07/MPSV_vyzkumna_zprava_fin.pdf

Není hvězdička jako lomítko aneb Pár slov o genderově senzitivní komunikaci - PRAGUE PRIDE

nesehnuti_genderove_senzitivni_jazyk_2021.pdf

Specifika sociální práce respektující genderovou, sexuální a vztahovou rozmanitost: Část I – To nejdůležitější z oblasti genderové, sexuální a vztahové diverzity a respektující sociální práce [online].KADLECOVÁ (PELECHOVÁ), Tereza, Stanislav KOSTIHA, Marcela MACHÁČKOVÁ, Karel PAVLICA, Michal PITOŇÁK, Aleš RUMPEL, Irena SMETÁČKOVÁ a Radek ŠOUSTAL. Prague Pride z. s, 2020 [cit. 2021-02-15]. Dostupné z: https://praguepride.cz/cs/kdo-jsme/media-download/publikace/84-specifika-socialni-prace-respektujici-gederovou-sexualni-a-vztahovou-rozmanitost/file

Všechny publikace Prague Pride: https://www.praguepride.cz/cs/kdo-jsme/media-download/publikace

ONA a ONA plánují rodinu. Kadlecová, T. a Kutálková, P. Praha: Prague Pride z.s., 2020. ISBN 978-80-270-8883-6. Dostupné z: https://www.praguepride.cz/cs/kdo-jsme/media-download/publikace/83-ona-a-ona-planuji-rodinu/file

Duhové rodiny v systému náhradní rodinné péče: Příručka pro pracovníky*pracovnice v oblasti sociálně-právní ochrany dětí. Kol. aut. Praha: Prague Pride z.s., 2020. ISBN 978-80-906362-5-5. Dostupné z: https://www.praguepride.cz/cs/kdo-jsme/media-download/publikace/85-duhove-rodiny-v-systemu-nahradni-rodinne-pece/file

Obavy a přání trans lidí: výsledná zpráva z výzkumu realizovaného spolkem Transparent v roce 2018. PAVLICA, K., HEUMANN, V. a KUČERA, Ch. Praha: Transparent, z.s., 2019. ISBN 978-80-906362-4-8. Dostupné z: http://proud.cz/component/attachments/download/143.html

Být LGBT+ v Česku Zkušenosti LGBT+ lidí s předsudky, diskriminací, obtěžováním a násilím z nenávisti. Shrnutí výzkumu veřejného ochránce práv 2019, https://www.ochrance.cz/uploads-import/DISKRIMINACE/Vyzkum/LGBT_Factsheet.pdf

LUI časopis: „Jsme banda lidí, kteří si prostě a jednoduše řekli, že se už nebudou bát. Nebudou se bát milovat sebe sama, snít ve velkém a mluvit pravdu. Píšeme o tom, co nás inspiruje. Píšeme o vás a pro vás.“ , https://www.lui.cz/

Co říkají české děti z rodin gayů a leseb? Studie přináší jedenáct z nich: https://www.hatefree.cz/clanky/hlasy-deti-duhove-rodiny

Tváří v tvář příručka pro sociální pracovníky a pracovnice předsudečnému násilí, Klára Kalibová (In IUSTITIA): https://in-ius.cz/wp-content/uploads/2021/04/bias-cze-def-web.pdf

BLOG

20. 7. 2023

„Komise“

Do Prahy jsem se vydal 16. května sám samotinký. Myslel jsem, že si se ženou uděláme společný výlet, ale schvátila nás nějaká „nachlazenina“, a moje drahá polovička musela zůstat doma v posteli, protože na tom byla hůře než já. Cesta do hlavního města je dlouhá a s rizikem, že bych nedorazil včas jsem upřednostnil cestovat o den dříve a strávit noc v hotelu. Prahu mám rád, i když bych v ní žít nechtěl, ale rád se vracím do starých uliček a na známá místa. Z programu, jenž byl naplánovaný sešlo, protože kašel a zimnice mě odsoudili pod hotelovou deku a počasí, které připomínalo více podzimní, nepřálo procházkám a návštěvám pražských pamětihodností. Zklamání to bylo, ale cíl byl teprve přede mnou.

Druhý den, osvěžen odpočinkem, vyrazil jsem na tažení. Přiznávám, že jsem byl nervózní, neklidný, ale i docela s pocitem uspokojení z toho, že jsem udělal a podstoupil vše, co jsem měl, a s důvěrou v sám sebe.

Ministerstvo zdravotnictví sídlí v pěkné budově, docela snadno jsem ji s pomocí mapy našel. Před budovou jsou rozestavěny bloky s lavičkami, a když už jsem se uvelebil, začal jsem kolem sebe vnímat čekající trans muže a trans ženy, se kterými mě pojil společný cíl – obhájit skutečnost, že naše tělo je v rozporu s tím, jak vnímáme sami sebe a jak nás vnímá společnost.

Když ochranka ministerstva zkontrolovala mě i moje zavazadlo, byl jsem recepční odeslán do „příslušného prostoru“, který byl tento den vyčleněn pro trans lidi. Po červeném koberci jsem kráčel ke dveřím, za kterými mě čekala moje budoucnost. Nechci moc dramatizovat, ale takovou směs různých pocitů a emocí moje hlava dlouho nezažila. Čekání na něco, co nelze předvídat – to nemám rád.

V „čekárně“ nás bylo asi pět. Z dění jsem pochopil, že komise vyslechne účastníka, ten je pak odeslán na chodbu, aby se komise mohla poradit a oznámit mu posléze svůj verdikt.. Přiznám se, že vnímat okolní „kolegy a kolegyně“ se mi nedařilo, a jen jsem čekal, až zazní moje jméno. Posléze se tak stalo, a já vešel.

Velká místnost, velký stůl a řada pro mě neznámých tváří. Bylo mi nabídnuto křeslo, představila se mi pouze zaměstnankyně ministerstva a začaly se klást otázky. Musím podotknout, že mě celkem zarazilo a nebylo mi příjemné nevědět, s kým sedím u „kulatého stolu“ a kdo konkrétně klade otázky. Zvláště v případě, že má kompletní zdravotnická dokumentace byla k dispozici všem zúčastněným. No, jen tak k zamyšlení…

Z obsahu samotných otázek si moc nevybavuji, stres byl příliš veliký. Ale padly dotazy k období, kdy jsem si uvědomil, že „se cítím být mužem“, otázky k současnému životu v opačné roli, vztahové otázky (včetně rodinné a sexuální oblasti), zmínil se i můj aktuální psychický stav a vliv hormonální léčby a vize do budoucna. Snažil jsem se být v odpovědích opravdu upřímný, pravdivý, zkrátka otevřený a někdy snad i humorný :). Poté mě vyzvali ke krátkému odchodu, a po návratu takřka slavnostně oznámili, že komise VYHOVUJE mé žádosti o provedení změny pohlaví chirurgickým zákrokem!!!

Následoval pocit štěstí a ohromné radosti, telefonáty nejbližším a chystání se na cestu domů. Do svého rodného města jsem přijel sice pozdě v noci, ale s jásotem a vnitřním ujištěním, že tímto nic nekončí, ba naopak teprve začíná.

Při jednání komise jsem byl, mimo jiné, informován například o tom, že:

přeměna pohlaví provedená chirurgickými zákroky je nevratný proces a následně není možno žádat o změnu k pohlaví původní, operační zákrok neumožní dokonale vytvořit mužské pohlavní orgány, může dojít ke zhoršení sexuálního prožívání a nelze zaručit, že nově vytvořené orgány a tkáně budou plně splňovat anatomickou, funkční a estetickou normu, po provedení chirurgických zákroků je nutno trvale užívat hormonální léky a být pravidelně sledován lékařem

Za necelý měsíc mi byl poštou doručen písemný záznam o jednání komise, ze kterého jsem zjistil její složení, a tato se skládala z pracovníka za ministerstva, z lékařů – sexuologa, psychiatra, endokrinologa, gynekologa, klinických psychologů a právníka.

Nelenil jsem a hned si požádal ve Fakultní nemocnici v Ostravě o provedení hysterektomie. ... ale o tom až příště :)

A pro úplnost. Dal jsem si za úkol zkusit si přijímací řízení na VŠ v Ostravě a tak se stalo, a světe div se – byl jsem „přijat“ :), takže zkusím absolvovat i první semestr v oboru Sociální práce. A mimochodem - také abstinuji již necelých devět měsíců, a jsem za to móóóc rád.

27. 4. 2023

„Praha už volá...“

Tak konečně nastal jeden z okamžiků, na který se těší asi každý transsexuál a to – pozvání Ministerstva zdravotnictví k jednání Odborné komise pro provádění změny pohlaví transsexuálních pacientů, které mě čeká v polovině května. Takže po více jak dvou a půl letech od zahájení „léčby“ se vydám do Prahy a budu obhajovat své mužské Já, svou bytostnou podstatu. Je to směs různých pocitů – radosti z toho, že dochází k posunu – obav, co když to nedopadne podle očekávání a taky nervozity pramenící z představy postavit se před odborníky a čelit otázkám, na které se nemůžu připravit...nerad vstupuji do úplně neznámých vod a zároveň si říkám – kdo jiný by mě měl znát, než já sám?

Když se tak ohlédnu za sebe a uplynulým obdobím tranzice, uvědomuji si, jak jsem někdy asi až moc „tlačil na pilu“ a chtěl, potřeboval a musel mít všechno co nejdřív, pokud možno hned...teď s odstupem si říkám, že stanovené lhůty – jak pro „test reálného života“, kdy se trans osoba „zaučuje“ ve fungování v životě jako jedinec s gender identitou, se kterou se ztotožňuje a je podmínkou pro začátek hormonální terapie – tak i rok „na hormonech“ – mají svůj oprávněný smysl...operativní změny, které vedou ke změně pohlaví jsou nevratné a proto by měl mít každý transgender člověk jasno v tom, že chce žít jako „druhé pohlaví“ po celý zbytek svého života. Věřím a sám mám zažito, že na počátku změn se zdá jakýkoliv termín v nedohlednu, ale na této Cestě, kterou se člověk vydá, jde krůček za krůčkem a odměnou by mu mělo být přijetí, uznání, respekt a hlavně vnitřní spokojenost…

Musím ale i zmínit skutečnost, která mě mrzí a tak nějak znepokojovala a to, že v naší zemi není dostupná forma určité „příručky pro trans lidi“, která by celkově uchopila proces tranzice od začátku do „konce“ a byla zdrojem kvalitních informací v oblastech a tématech, které se tranzice týkají...kdybych sám nebyl na Facebooku členem skupiny pro trans muže, měl bych i dnes spoustu nezodpovězených otázek a chyběly by mi potřebné vědomosti. Současně věřím, že taková „příručka“ by mohla být i fajn osvětou LGBT tématiky a nabídla by přehled odpovědí pro všechny zvídavé (i zvědavé :)) jedince a skupiny.

A na závěr dnešního příspěvku trochu chlubení...už je to půl roku, co jsem se nenapil alkoholu a konstatuji, že už mi ani moc nechybí...sice jsou chvíle, kdy bych nejraději „chřtánem něco prolil“, ale zatím jsem je ustál a nestydím se napsat, že i s pomocí odborníků – díky za to, že jsou a jsou dostupní.

A perlička jako bonus – na „stará kolena“ jsem se přihlásil na vysokou školu a rád bych si doplnil vzdělání...no uvidíme, co čistý pan Mozek osvěžen abstinencí zvládne za měsíc a jestli se mi podaří oživit nebo do něj znovu nasoukat vědomosti nabyté před 23 lety...držte mi palce – květen bude náročný ;)

21.3.2023

„Moji blízcí“

Už když jsem se chystal na svůj „transsexuální coming out“ musel jsem chtě-nechtě myslet na svoji nejbližší rodinu a přátelé...že obrátit někomu vnímání o 360 stupňů nebude jednoduché...ale uklidňovalo mě utvrzování se v tom, že kdo mě má opravdu rád - takového jaký jsem – bude stát na mojí straně a dostane se mi přijetí a podpory.

Uvědomuji si, že pro blízké v rodině to musí být docela obtížné přepnout hlavu a chovat se ke mně jako k muži, když mě několik desetiletí zažívali jako dceru, sestru,...na druhou stranu jsem se ale nikdy neprojevoval jako „standardní žena“. Chápu svoji matku, když přihlédnu k jejímu věku (78 let), že přijetí mojí tranzice pro ni je a bude složitější – pokud k k tomu vůbec kdy dojde...ale s matkou mám v podstatě (bohužel) jenom formální vztah, takže mi ani moc nevadí, že v její hlavě zůstanu dcerou-holkou..no, zázraky se prý dějí, tak uvidíme.

Vztah s bratrem mám vřelejší, i když ho více „budujeme“ teprve poslední roky...dělí nás od sebe 16 let, zažili jsme pěkné i nepěkné období a mám ho rád a věřím, že on to má stejně. Je zajímavé pozorovat, jak se s každým naším setkáním prolamují ledy a vidím, že opravdu přemýšlí, jak s celou situací naložit. Rád ho zvu do společnosti více lidí, kde může prožít a pocítit, že Richard existuje, funguje a je oslovován a přijímán přirozeně jako muž. Navíc i to, že procházím změnou vzhledu – změnily a mění se rysy, hlas, mám vousy – tak nějak nepodporuje ženské vnímání...a rád se zasměju, když mě osloví „Kačo“ :)

Tak nějak „nejraději“ mám svoji „tchýni“ :) ta na Richarda – Ríšu naskočila nejrychleji a velmi přirozeně..taky se o její dceru vzorně starám už devatenáctý rok :). Vidíme se poměrně často, takže může všechny změny a plány do budoucna sdílet se mnou - a zažívá mě v normálním mužském chodu jak v domácnosti, tak ve společnosti. Ale tuším, že pokud se svěřuje svému širšímu okolí, a určitě se tak děje – musí se potýkat ne vždy s pochopením – ale tomu já pomoci nemohu...

Další kapitolou jsou přátelé...jak už jsem možná psal – mám štěstí na ty dobré..u nich z 95% proběhlo oznámení o plánované „změně“ v předpokládaném kladném přijetí...nesmírně si přátel vážím a jsem rád, že se s nimi mohu sdílet v souladu s mým mužským vnímáním a je fajn, že mnozí z nich mohli zažít i moji „ženskou éru“ a přechodové období…jsem typ otevřeného člověka, takže mi nedělá problém zodpovídat – někdy až záludné – otázky, které se týkají tranzice, operací, sexuálního života a praktických věcí, se kterými se jako „nový muž“ potkávám…

Jeden nejmenovaný kamarád (známe se cca 3 roky) mi před dvěma týdny řekl krásnou věc a to, že je mu ctí, že mohl zažít a zažívá mou proměnu a sledovat změny, které přicházejí..to moc potěšilo. No, neopomněl mě upozornit, že si všiml jak se mi začínají dělat „kouty“ – jo, jo, testosteron dělá různé divy :))

9.2.2023

2023 a konečně je tu rok s velkým „R“…

Nový rok běží plným proudem, je tu únor, a s ním nové výzvy, očekávání, ale i opakující se rutina. Stále jsem mužem v domácnosti...vařím a peru, uklízím po našem početném zvířectvu, snažím se dělat doma prostředí a atmosféru příjemnou pro sebe i partnerku...pravidelně jezdím k sexuoložce pro aplikaci hormonů – už se z toho stal takový výletní rituál, který mě bude provázet po zbytek života...

Musím se pochlubit i svým osobním úspěchem a to, že k dnešnímu datu jsem 105tý den naprosto střízlivý...co mi to dalo a dává? Čistý rozum, čerstvá rána, lepší paměť a pozornost, lépe zvládám problémy, jsem klidnější a šťastnější a v neposlední řadě mám více peněz a lepší jaterní testy, které potřebuji mít v normě pro užívání hormonů. A co mi střízlivost vzala ? ………….. vůbec NIC

Musel jsem se poctivě zamyslet i nad otázkou své fyzické kondice a váhy..no, přiznám se svým čtenářům – projedl a propil jsem se k váze 100+. Fyzička na bodu mrazu a když si vzpomenu, jak jsem byl permanentně splavený minulé léto...

I já byl v minulosti „dietář“… ale musíme si chtě – nechtě přiznat, že jediným zdravým vodítkem při redukci je opravdu kalorický deficit (větší výdej než příjem), nic jiného nefunguje a fungovat nebude, určitě ne z dlouhodobého hlediska.

Dvakrát v životě se mi podařilo zhubnout 20-30 kilo...ale jak to šlo „snadno“ dolů – pak i postupem času pěkně zpátky...klasické příklady JO-JO efektu..nejde mi ani tak moc o to, jak vypadám (i když i mužská ješitnost nemá meze :)), ale v mém věku hlavně o zdravotní dopady a zkrátka o to – cítit se fajn ve svém těle, moci se normálně hýbat a dýchat.

A tak jsem asi před čtrnácti dny začal spolupracovat s výživovým a fitness poradcem, abych se detailněji podíval na to, jak a co vlastně jím a zapisuji do kalorických tabulek..aspoň tedy pro začátek. Oprášil rotoped, koupil žíněnku a chystám se začít aktivovat a budovat svalstvo.

Tento rok bych chtěl věnovat i více času pro nácvik relaxačních technik. Užitečná věc pro každého. Zvláště v dnešní době, která tlačí na výkon, srší informacemi všeho druhu i kvality a celkově nepřeje rozvoji duševní pohody.

A co mě čeká v procesu tranzice? Poslední psychologické vyšetření po roce užívání hormonů a fungování v „roli muže“. A protože tím splním už všechny podmínky a absolvoval jsem potřebné vyšetření (fyzio i psycho) – můžu si, prostřednictvím sexuoložky, požádat o slyšení před komisí ministerstva zdravotnictví, která se koná v Praze každý měsíc. Ta posléze vydá rozhodnutí o povolení/nepovolení operativních změn ke změně pohlaví, které jsou hrazeny ze zdravotního pojištění. V mém případě (FtM) se jedná a o hysterektomii, mastektomii a případnou faloplastiku.

Po provedení hysterektomie zažádám na místní matričním úřadě o změnu jména na finální podobu a získám nový rodný list, nové rodné číslo a v občance už M.

A jedno malé tajemství na závěr – budeme se tento rok s partnerkou „znovu“ brát :)

10.1.2023

Coming out

Jako dítě jsem vyrůstal pouze s matkou. Otce mi nebylo dopřáno nikdy poznat. Mám ještě o šestnáct let staršího nevlastního bratra, který v době mého dětství už měl svůj dospělý život. Když jsem byl malý, bavilo mě malování, zpívání, aktivní tvoření a vždy vyhledával spíše klučičí společnost. Panenky a kočárky mě nezajímaly, nevěděl jsem jak se s nimi zabavit. Doma jsem si rád vyráběl hračky sám, podle svých představ – nejčastěji samostříly, praky a šipky. Na sídlišti, kde jsme žili, byla spousta dětí, takže si bylo pořád s kým hrát. Hrálo se na „četníky a zloděje“, pilovali jsme stolní tenis...záviděl jsem chlapcům sílu a rychlost, protože sám jsem měl nadváhu a byl trochu neohrabaný. S holkama se družit nedalo – hrály si podle mého „pitomé hry“, pištěly a volaly tatínky :)

Svou sexuální orientaci jsem si začal uvědomovat asi v 11-12 letech. V této době už jsem věděl, že holky (ženy) budou mým hlavním objektem zájmu. Žil jsem s matkou a ta mě na přicházející pubertu vědomostně nijak nepřipravila. Ale byl jsem horlivý čtenář, takže téma sexuální výchovy se mi odkrývalo ve veřejné knihovně v dostupné tištěné podobě. Vzhledem k tomu, že už jsem starší ročník výroby – vyrůstal jsem v době, kdy homosexualita byla tabuizovaným tématem, nemluvilo se o ní a moc dostupných informací k sehnání nebylo...co teprve transsexualismus??

Postupně jsem se platonicky zamilovával do spolužaček, kamarádek, učitelek..v životě mě čekaly dva Coming Outy – „homo“ a později „trans“...ten první proběhl zhruba v 15-16 letech. Předcházel mu ale hetero sex, kdy jsem se ještě snažil být „normální“...šlo ale spíše jen o fascinaci mužským tělem a skončilo to fiaskem. VyOutoval jsem se poprvé mezi svými spolužáky na gymnáziu. Musím podotknout, že jsem měl v životě velké štěstí na blízké osoby a jejich porozumění pro moje odlišnosti a nedostalo se mi odsouzení nebo odmítnutí. S matkou to bylo složitější a předcházely tomu vcelku dramatické okolnosti, které zapříčinila matka mé tehdejší přítelkyně. Nakonec mě ale jako „lesbu“ přijala a život šel dál…

ComingOut v souvislosti s prožíváním transsexualismu přišel o mnoho let později. Po dvou letech chození s mou ženou Evou, jsme se v roce 2006 oficiálně zaregistrovaly jako partnerky. Už v té době jsem byl vnímán jako maskulinní … nosil jsem pánské prádlo a oblečení, pánský sestřih, užíval kosmetiku pro muže,...postupem času jsem si připouštěl, že mi lichotí a vyhovuje, když si mě lidé „pletli“ s mužem, začal jsem pociťovat silnou tělesnou dysforii – nesoulad s určitými tělesnými aspekty a i v sexuálním životě a chování nastaly jisté problémy...přestal jsem se cítit dobře...trvalo roky než jsem si plně uvědomil, že potřebuji razantní změny, abych mohl přežít...v roce 2016 jsem to už nevydržel a partnerce oznámil, že bych si přál změnu pohlaví a čekal...nastala situace, kdy přišlo ultimátum - buď vztah nebo tranzice. Rozhodl jsem se pro pokračování vztahu v ženském těle...pak ovšem nastal zlom i u mé partnerky...změnila pracovní obor, její psychika se vyklidnila, a byla otevřenější změnám i vůči mně a na jaře 2021 mi sama od sebe zčistajasna navrhla, ať se objednám na sexuologii a začnu řešit své přání „být mužem“.

Brzy nato jsem vystoupil mezi přáteli jako Richard. To bylo rodové jméno, které bych dostal, kdybych na svět přišel rovnou jako klučina. A já ho vřele přijal. No, zase musím uvést, jak báječné okolí kolem sebe mám. Někomu přijetí mého „mužského já“ trvalo krátce, někomu déle – ale hlavní bylo, že to šlo a stále jde…

23.12.2022

Jak šel čas…

Svou vytouženou změnu jsem započal zhruba před dvěma roky...vše se začalo odvíjet od první návštěvy sexuoložky ve fakultní nemocnici Ostrava...byl jsem nervózni a musím přiznat, že jsem se trochu i obával, jak budu přijatý..ale vše nakonec dopadlo nad mé očekávání a obdržel jsem žádanky na další vyšetření...postupně jsem podstoupil genetické, endokrinologické a gynekologické vyšetření, které mě mělo připravit na budoucí hormonální léčbu...asi nejpodstatnější bylo absolvování psychologicko-sexuálního vyšetření, které bylo pro mě dost psychicky náročné a mělo potvrdit diagnózu transsexuality..tak se stalo, a vlastně to ani jinak nemohlo dopadnout...léta vím, kým jsem..jediná nepříjemná zkušenost, co se týká diagnostiky změny pohlaví, bylo vyšetření prostřednictvím pletysmografie, které mi v dnešní době přišlo zbytečné, ponižující a neetické, no co už – muselo to být a je to za mnou...

Snad nejsilnějším emočním momentem byla nutnost zrušit registrované partnerství, které jsme s manželkou uzavřeli v roce 2006. Tak se stalo před soudem ve Frýdku-Místku rychle a bez průtahů, důvod byl zřejmý...děkuji osudu, že mám vedle sebe člověka, svou ženu, která se rozhodla pokračovat v našem dlouholetém vztahu i přes mou tranzici...z celého srdce ji miluji...

Zároveň jsem si během povinného roku RTL (Real Test Live) vyřídil na matrice změnu jména na neutrální tvar...RTL rozuměj zkoušku života v roli pohlaví, se kterým je psychika v souladu..jde o běžné každodenní věci, které život přináší.. Ale pro mě byla „první meta“ dosažena až ve chvíli, kdy jsem splnil všechny podmínky pro nastavení hormonální léčby...to se stalo v únoru tohoto roku a trvá dodnes...

6.12.2022

Medailonek aneb Něco o mně...

Narodil jsem se ve Frýdku-Místku v roce 1981 jako žena se jménem Kateřina M. Mé současné neutrální jméno je Riley M. a věřím, že jeho finální podoba bude Richard. Už teď mě takto přátelé oslovují a já si to tak přeji. Jsem muž, trans muž, FtM (Female to Male) a procházím změnou (tranzicí) ke správnému pohlaví, se kterým se plně identifikuji.

Vystudoval jsem Gymnázium Petra Bezruče ve Frýdku-Místku a započal studium na Slezské univerzitě v Opavě, které bohužel nedokončil – i tak mi pár semestrů bylo později k užitku. V roce 2000 jsem začal pracovat na pozici sociálního pracovníka v Nízkoprahovém zařízení pro děti a mládež (NZDM) Magistrátu města F-M. Za 12 let na tomto postu jsem vystřídal několik těchto zařízení a zkusil jsem si i poradenství pro národnostní menšiny. Po tomto období u mě propuklo nejdříve vlekle, posléze velmi intenzivně onemocnění, které mě plně invalidizovalo.

V současnosti jsem „muž v domácnosti“. Žiji již osmnáct let se svoji partnerkou Evou a malou ZOO. Pěstujeme si psa, dvě kočky, papoušíky, akvarijní rybky a nově sklípkany. Jsem extrovertní a mám rád lidi, jsou mi příjemné inteligentní komunikace a lidé, kteří jsou něčím vyjímeční – a že jich je. Miluju hudbu, která mi dává smysl a jsem stále otevřený pro nové věci a zkušenosti, které mě mohou obohatit a posunout dále na mé Cestě...

Podporují nás

Moravskoslezský kraj
Frýdek-Místek
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Frýdlant nad Ostravicí